O vltavínech bylo řečeno, že je nelze přetavit a znovu ochladit jako normální sklovitou hmotu, neboť jejich struktura se totálně zhroutí. V bublinách obsahují vzácné plyny. Celý, zejména americký internet, je plný spekulací, ze kterých by vyplývalo působení vltavínů na CNS (centrální nervovou soustavu) na dálku. Což na první pohled vypadá jako pitomost. Byl uveden příklad smolince, o kterém si lidé před objevem rentgenového záření rovněž říkali, že kámen nemůže ovlivnit na dálku člověka. Zjevně může. Dále byla vzata v potaz celá tradiční impaktová teorie vzniku vltavínů, s tím že není dostatečně faktograficky podložena a jedná se o pouhou spekulaci. V impaktovém kráteru Riess nebyly nikdy nalezeny tyto "sklovité" hmoty a nikdy nebyla nalezena spečenina "sklovité" hmoty s jakoukoli jinou horninou. Nehledě na geografickou vzdálenost kráteru Riess od vltavínových lokalit, které v prostoru mezi kráterem a jižními Čechami jaksi chybí.
Aniž bych se chtěl vracet k otázce, jak vltavíny skutečně vznikly a dávat prostor spekulacím o čistém přenosu energie, zaujalo mne možné experimentální ověření celého fenoménu. Podle Sheldrakea mají i anorganické, neživé systémy svá morfogenetická pole. Studovat eventuální působení vltavínů na živé organizmy by bylo velmi složité, naskýtá se však mnohem jednodušší a přímočařejší experimentální cesta.
V kapitole 4.2"Chemická morfogeneze", následující po kapitole 4.1 "Morfogenetické zárodky" autor píše: "Očkování podchlazených kapalin nebo přesycených roztoků krystalizačnímizárodky nebo jádry lze provádět, i když s menší účinností, také pomocí malých fragmentů cizorodých látek - například chemici často škrábou stěny zkumavek za účelem očkování roztoků střepinkami skla. Tyto úlomky poskytnou povrchy, jež usnadní vhodné vzájemné uspořádání atomů nebo molekul, které utvoří pravý morfogenetický zárodek krystalu." (str. 84) Přímo se proto nabízí experiment, v němž by bylo pro krystalizaci látky použito vltavínových střepinek a jako srovnávací pokus střepinek běžného laboratorního skla. Bylo by zajímavé zjistit, za jak dlouho krystaly v jednotlivých případech vzniknou a zejména budou-li se morfologicky lišit.
Pokud mají vltavíny zásadně odlišné morfogenetické pole od ostatních sklovitých látek, mohli bychom se dočkat i překvapení. To, co takto vznikne, se může velmi lišit od běžných krystalových forem.
